Město za zdí - Prolog

20. listopadu 2016 v 18:21
Seděla jsem na křesle před oknem a sledovala život na venkovní ulici, která byla potemnělá a smutná. Lidé v ní procházely a nezdravili se. Jako by se vůbec neznali, ale já jsem věděla, že se znají. Znají se až moc dobře, ale kvůli minulosti se spolu nebaví... Proč? Hned vám povím příběh, který otřásl celou touto temnou ulicí i městem...
Za dávných časů, když všichni spali skoro po jednom boku, namačkaní tělo na tělo, schovávajíc se v úkrytu před obrovskou bouří. Toto město bylo známo bouřemi, které ničily jednu ulici po druhé. Na začátku bylo vybudované město ohromné, tak ohromné, že by jste si to nedokázali představit. Sta tisíce domů, tisíce ulic, miliony aut, miliardy lidí.
Všichni se po válce přestěhovali na jednu půdu kontinentu Evropy, protože ta jediná byla obyvatelná. Lidi se nevzdali. Přeživší se pomalu zotavovali a začali budovat nové město jménem Aurelians. Nikdo neví, proč a koho to napadlo. Možná to vymyslela skupinka lidí a rozšířila to. Nikdo neví...
Každý rok, vždy ve stejném měsíci, nastala bouře. Možná se ptáte, proč se lidé neodstěhovali někam jinam... Někam, kde se bude žít lépe. Ale představte si, že by jste jinam nemohli. Nikam by jste ani nechtěli, protože by jste neměli sílu. V tomto městě už nikdo po válce neměl sílu ani po padesáti letech. Lidé si za tu dobu vystavěli velké zdi kolem města a nevycházeli. Někteří starší lidé vyprávěli strašidelné příběhy o bytostech za zdmi. Lidé se kvůli strašidelným povídkám neodhodlali překročit zeď.
Dnes, 24. června, 1836 mířila bouře ze severu na jihovýchod. V tomto směru se již nacházelo velmi málo obytných domů. V jednom z nich žil Jack, známý jako ten nejstatečnější člověk celého města. Před rokem, když mu bylo čerstvých osmnáct let, rozhodl se, že přečká bouři venku, aby zjistil příčiny. Nebral si totiž do hlavy, že je to pouze rozmar přírody. Domníval se, že něco za tím vězí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 C.V.OK. C.V.OK. | E-mail | Web | 26. listopadu 2016 v 0:18 | Reagovat

Prológ ako sa patrí. Vecný, stručný, tajomný a napätý. Priam ťahá prekliknúť okamžite na prvú kapitolu, kaaaždoaaaadne. Má jednu výhradu. Vlastne dve. Nemaj mi to za zlé prosím! Ale ako autor si myslím, že je dôležité aby ťa niekto upozornil na to, čo sa čitateľovi nepáči. Ak sa to potom nepáči viacerím, znamená to, že by si na tom mala zapracovať. Tudiž, k mojej kritike: pozor na opakujúce sa slová. Sú ako päsť na oko. Zvýrazni si wo worde v tomto texte napríklad slová ulica, zeď a bouře a keď uvidíš, koľko toho je, pochopíš čo tým myslím. Nie vždy sa tomu samozrejme dá vyhnúť, to chápem, ale skús sa aspoň vyvarovať použitiu v dvoch za sebou idúcich vetách, dobre? :)
Inak to je naozaj pekné. Originálne. :)
Heh a druhá výhrada je skôr osobná: prosím prosím prosím, nemôžeš trošku zosvetliť písmo na stránke? Tá sivá strašne splýva a ešte ako to je šikmím fontom tak to už vyslovene lúštim písmenká xD

2 moje-farby moje-farby | Web | 25. dubna 2017 v 22:02 | Reagovat

Plne súhlasím s kritikou [1]: - jak tie opakujúce sa slová tak i to sivé písmo...

Ináč mňa ten prológ až tak neoslovil... postavena stena okolo mesta a vonku číha nebezpečenstvo - to mi pripomína filmovú sériu Divergent. Na druhú stranu ma zaujal ten rok 1836, takže ešte tomu dám šancu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama